V českém právním řádu snáze nalezneme odpověď na to, co bitcoin z pohledu práva není, než na to, co bitcoin je, přičemž jeho právní povaha zůstává nezaslouženě stranou pozornosti odborné veřejnosti.  Přitom s ohledem na rostoucí popularitu bitcoinu  a na skutečnost, že se na první spory v této oblasti právníci mohou nepochybně brzy těšit.

 V minulosti byl veškerý obchod realizován prostřednictvím směny naturálního charakteru (výrobek za výrobek), později byly využívány komoditní peníze (vybraný druh zboží byl určen ke směně, např. dobytek, obilí, mušličky, plátno), až nakonec došlo k vývoji peněz až do dnešní podoby.  Skutečnost, že v 21.století, kdy počítače a internet ovládají snad všechny oblasti lidského života, existuje také snaha, aby prostředkem směny byly počítačové kódy, není příliš překvapivá.

Bitcoin je internetový platební systém v rámci kterého platby probíhají přes internet v elektronické decentralizované síti, kterou provozují tzv. těžaři („miners“) bitcoinu na těžebních počítačích1.  Bezpečnostní opatření existující v rámci sítě garantují originalitu každé platby a síť je zajištěna tak, aby bylo možné pokaždé používat jen bitcoiny ve vlastnictví plátce a současně bylo zabráněno opakovanému placení již využitými bitcoiny.

Nad tímto systémem nevykonává dohled centrální autorita, je podroben pouze samosprávě jeho uživatelů. V této síti dochází k obchodování prostřednictvím bitcoinů, jejichž konečný počet, který bude vytěžen, je omezen na necelých 21 miliónů kusů. Nové bitcoiny se získávají těžením („mining“), což je proces označující řešení složité operace. V případě vyřešení této operace uživatel získá nový bitcoin. Složitost těchto úloh postupně roste, jednotliví těžaři se proto sdružují do tzv. těžebních poolů, které spojují svoji výpočetní kapacitu. Předpokládá se, že poslední Bitcoin bude získán v roce 2140. Bitcoiny je přitom samozřejmě možné také zakoupit, jejich hodnota neustále kolísá a pro obchodování s touto měnou jsou typické vysoké nárůsty ceny následované nečekanými propady2.

V českém právním řádu snáze nalezneme odpověď na to, co bitcoin z pohledu práva není, než na to, co bitcoin je. Přitom jeho povaha zůstává nezaslouženě stranou pozornosti odborné veřejnosti, nehledě k tomu, že o své místo na slunci již bojují další tzv. „kryptoměny“ (a to v řádu stovek3) a na první spory v této oblasti se tak právníci mohou nepochybně brzy těšit.

České právo povahu bitcoinu nijak nereguluje, avšak jeho používání pochopitelně nestojí stranou pozornosti České národní banky4  a především finančních úřadů5.  Obchodování také podléhá pravidlům zák. č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Co tedy bitcoin není?
V prvé řadě není zákonnou měnou, tedy měnou s nuceným oběhem, jejíž oběh si právní řád vynucuje zákonem6.  Neexistuje tak zákonná povinnost subjektů přijímat bitcoin k úhradě peněžitých dluhů. Účast v platebním schématu bitcoin je dobrovolná.

Bitcoin také není peněžním prostředkem v bezhotovostní formě dle ust. § 2 odst. 1 písm. c) zákona o platebním styku. Obchodování bitcoinu nelze považovat za platební transakce podle § 2 odst. 1 písm. a) citovaného zákona.

Bitcoin také nepatří mezi elektronické peníze. Dle ust. § 4 zákona o platebním styku je elektronickými penězi taková „peněžní hodnota, která představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal, je uchovávaná elektronicky, je vydávána proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí, je přijímána jinými osobami než tím, kdo ji vydal.“ Bitcoin však nepředstavuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal z toho jednoduchého důvodu, že bitcoin nemá vydavatele. Tak jak jsme popsali výše – bitcoin vznikl těžením.

A co bitcoin je?

Podle ust. § 489 zák.č.: 89/2012 Sb., občanského zákoníku je věcí v právním smyslu vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. S přihlédnutím k výše uvedenému lze konstatovat, že bitcoin je věc. Pochopitelně půjde o věc movitou a nikoliv nemovitou. Podle ust. § 496 odst. 2 citovaného předpisu jsou věci bez hmotné podstaty věcmi nehmotnými.
Zamyslíme-li se tedy nad povahou bitcoinu jako věci nehmotné movité, můžeme je označit za virtuální mušličky, coby prostředek směny ve virtuálním 21.století.

  1 Těžení je podrobně pospáno zde http://ceskapozice.lidovky.cz/neni-hornik-jako-hornik-aneb-jak-se-tezi-bitcoiny-f6i-/tema.aspx?c=A140131_230745_pozice_138812
  2 Štěstí můžete zkusit třeba zde http://www.forexsrovnavac.cz/bitcoin
  3 http://coinmarketcap.com/
  4 Stanovisko ČNB dostupné zdeH ttp://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/obchodovani_s_bitcoiny.pdf
  5Je otázkou, jak vést obchodování za bitcoiny a obchodovaní bitcoiny v účetnictví, každopádně tak, jako kterýkoliv výnos by i toto obchodování mělo být řádně zdaněno. Samostatnou otázkou představuje pak vytěžení bitcoinu, které je originárním nabytím práv, jako když na stromě doroste plod.
  6 ČNB ve svém shora citovaném stanovisku naopak upozorňuje, že soustavné odmítání tuzemských bankovek a mincí by mohlo naplnit znaky skutkové podstaty trestného činu ohrožování oběhu tuzemských peněz podle § 239 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, tím kdo bez zákonného důvodu odmítá tuzemské peníze

Pavlína Uhlířová
Advokát
e-mail siruckova@hrda.cz
mob: 731 037 288